Autor článku:
Mgr. Vlaďka Kouřilová

Onemocnění očí, které může způsobit poškození zraku

Co je věkem podmíněná makulární degenerace a jaká sebou nese rizika?
makulární degenerace

Zrak je jedním z našich nejdůležitějších smyslů. Dovoluje nám provádět běžné každodenní činnosti, ale zároveň pro nás představuje schopnost užívat si krásu kolem sebe a mnohem více prožívat všechny naše životní momenty. Až příliš často ale bereme zrak a schopnost vidění automaticky a leckdy si vůbec nepřipouštíme, že by se mohlo něco stát. Do určité míry je samozřejmě důležité zbytečně se nestrachovat, nicméně měli bychom o svoje celkové zdraví pečovat a soustředit se především na prevenci zdravého zraku, abychom zamezili závažným onemocněním a neřešili možný zdravotní problém až v okamžiku, kdy už může být pozdě. Onemocněních zraku je mnoho, ale jedním z těch nejběžnějších, které může mít ve vyšším věku závažné a trvalé následky, je věkem podmíněná makulární degenerace očí (VPMD).

Co je věkem podmíněná makulární degenerace?

Makulární degenerace je degenerativní onemocnění sítnice oka, konkrétně makuly, tzv. žluté skvrny, která je místem nejostřejšího vidění. Postihuje především starší osoby, u kterých vede zpočátku ke zhoršení zraku, postupem času až k trvalým následkům. Právě toto onemocnění je v rozvojových zemích označováno za nejčastější příčinou ztráty zraku ve vyšším věku (tzv. praktické slepoty).

U VPMD rozlišujeme dvě formy – suchou a vlhkou. Suchá (atrofická) forma se projevuje častěji a postihuje téměř 80-90% pacientů. Rozvíjí se pomalu a v první fázi je téměř bez potíží, nemusíme si tedy vůbec všimnout, že se něco děje. Pokud se ale rozvine, může vést k závažnému postižení zraku

Vlhká (exsudativní) forma se vyskytuje u 10-20% případů. Postupuje ale mnohem rychleji než forma suchá a až u 90% pacientů propuká v závažnou poruchu zraku. Tato forma je charakteristická prorůstáním cév pod sítnicí, přičemž dochází k prosakování tekutiny. Její hromadění v oku způsobuje otok, což má za následek zhoršení centrálního vidění. Právě tyto změny mohou poškodit zrak velmi rychle, někdy během týdnů až měsíců.  

Ptáte-li se na rizikové faktory, které jsou s rozvojem VPMD spojené, pak je to samozřejmě věk, genetická predispozice, životní styl (např. kouření), vysoká hladina cholesterolu v krvi, strava a sluneční záření. Častěji se VPMD vyskytuje u žen a dále u osob s diabetem nebo s kardiovaskulárním onemocněním.

Jaké jsou prvotní příznaky makulární degenerace?

Jak už jsme se zmínili výše, zpočátku mohou být příznaky mírné (obzvlášť u suché formy). Kromě zhoršeného vidění nebo snížené ostrosti zraku, pozorují pacienti horší vidění za tmy nebo za šera, špatně rozeznávají barvy a mají jakoby zamlžené vidění. Speciálně u lidí, kteří nosí brýle, se zvyšuje riziko zanedbání nebo nerozeznání prvotních příznaků právě z důvodu, že tito lidé přisuzují zhoršení zraku běžné progresi horšího vidění. Navíc, věkem podmíněná makulární degenerace častěji postihuje pouze jedno oko. Rozvoj onemocnění u druhého oka nastává většinou s odstupem až pěti let.          

makulární degenerace
makulární degenerace

Dalšími subjektivními projevy u takto postiženého zraku bývá deformovaný, rozostřený nebo rozvlněný obraz, dochází k výpadku v centrálním poli vidění nebo se v jeho místě objevují šedá místa. V praxi to znamená, že postižení ztrácí schopnost zaostřit, rozpoznávat barvy nebo obličeje. Ve většině případů se ztrácí schopnost čtení, protože řádky textu se různě kroutí a písmena se ztrácí. V běžných situacích si tedy tito lidé nedokážou přečíst ani knihu nebo noviny, nerozpoznají číslo tramvaje na zastávce a nepoznávají známé tváře na ulici.

Jak se dá makulární degenerace léčit?

Základním předpokladem úspěšné léčby je především včasná diagnostika a vzhledem k povaze onemocnění je na místě i správná prevence. Na nejčastější, suchou formu, neexistuje v současné době žádná léčba. Těmto pacientům je proto doporučováno užívání potravinových doplňků s obsahem luteinu, zeaxantinu a dalších vitamínů a minerálů jako je selen, zinek nebo vitamin A. Zároveň je také potřeba zajistit dostatečnou kompenzační léčbu přidružených onemocnění jako je vysoký cholesterol, hypertenze, onemocnění cév nebo diabetes. U vlhké formy se v léčbě využívají buď laserové operace sítnice a biologická léčba, kdy se do oka aplikují nitrooční injekce, které zabraňují otokům a růstu nových cév.

Chcete vědět, jak je na tom váš zrak?

 

Související články

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.